| 7. – poč. 10. stol. | nálezy dokládající významné koncentrace osídlení ;mladohradištní sídliště v prostoru Karáskova nám. |
| 1210 | první písemná zmínka ; v potvrzení nadání zábrdovicikého kláštera od Lva z Klobouk uveden Hrozněta ze Židenic (falzum z doby před r. 1235) |
| 15. 5. 1211 | posvěcení kostela zábrdovického kláštera arcibiskupem Jindřichem Hnězdenským za účasti krále Přemysla Otakara I. , Lva z Klobouk, pražského a olomouckého biskupa a četných šlechticů z Moravy a Čech |
| 1235 | písemná zmínka o Bohuslavu ze Židenic |
| 1348 – 1373 | brněnští měšťané drželi v Židenicích vinice, dvory a různé menší pozemky, některé menší pozemky získává také zábrdovický klášter |
| 1360 | spor zábrdovického kláštera o pole Überacker u Židenic a rybolov ve Svitavě s proboštem kapituly u sv. Petra v Brně, rozhodnutý markrabětem Janem Jindřichem ve prospěch kláštera |
| poč. 15.stol. | klášter vypálen v husitských bojích, řeholníci nuceni uprchnout, majetek zastaven králem Zikmundem |
| 1411 | první písemná zmínka o tvrzi |
| 1441 – 1450 | klášter obnoven opatem Matyášem |
| 1466 | písemně doložený mlýn |
| 1480 | zábrdovický klášter postoupil část ročního úroku ze Židenic proboštu a dvěma oltářníkům ze sv. Petra. Dvory měšťanů přecházejí do rukou poddaných sedláků, měšťanům zůstávají pouze vinice |
| konec 16. stol. | z někdejšího vladyckého panství s tvrzí v Židenicích se stává svobodný dvůr vlastněný nejprve Jarošem Uleštorferem, potom Jiříkem Pfefferkornem z Ottopachu |
| 1609 | první písemná zmínka o Juliině dvoře, základu pozdějšího Juliánova |
| 1619 | za českého povstání majetky zábrd. kláštera zkonfiskovány, klášter vydrancován a zpustošen |
| po r. 1620 | statky klášteru navráceny, klášter stavěn |
| 1628 | prodává Jiřík z Ottopachu celé panství zábrdovickým premonstrátům, klášter se stává vrchností celé vsi |
| 1643 – 1645 | ves pustošena obléháním Švédy (mezi Zábrdovicemi a Židenicemi umístěno Torstesonovo vojenské ležení), díky vinicím se ale brzy zotavuje |
| 1652 | v zábrdovickém klášteře se začíná rozvíjet věda, pěstuje se zde umění, zahájeno filosofické studium a za tři roky i teologické studium |
| do pol. 18.stol. | přibývá v Židenicích domů, vrchnost nově rozměřuje pozemky, žije zde 13 sedláků, 30 čtvrtláníků, 8 chalupníků bez polí a 29 podruhů.
Měšťané zde vlastní 34 vinic, vrchnosti patří kromě jiných pozemků a platů mlýn, hospodu a 71 vinic. |
| 1750 | Obec spravuje rychtář, purkmistr a konšelé; obec měla v pečetním znamení vinný list |
| 1784 | zrušen zábrdovický klášter a zřízena zde vojenské nemocnice |
| 1786 | vznik osady Juliánov na místě zrušeného dvora v prostoru dnešní Vančurovy ulice |
| 1786 – 1835 | ves trpí častými požáry a vojenským obléhánim (12. 1. 1806 francouzský císař Napoleon své zraněné vojáky umístil v továrnách v Zábrdovicích) |
| 1830 | kupuje panství kláštera František Xaver z Ditrichštejna-Proskau za 222 000 zlatých |
| 1850 | kupují panství hrabata z Bubna – Litic |
| 1869 – 1893 | tábory lidu na Bílé hoře za české státoprávní požadavky, proti poněmčování českých škol, za všeobecné hlasovací právo a za lepší životní podmínky (1893 pod vedením Josefa Hybeše) |
| 1873 | založena škola na Staré Osadě |
| 1891 | obec si založila vlastní hřbitov |
| 1906 | panství se dostává do rukou Františka Czermaka a společníků v Brně |
| 1911 | zřízena elektrárna na Šámalově ul. č. 60, vyrábějící elektřinu pro Židenice, Juliánov, Slatinu a Tuřany |
| do r. 1914 | bylo vybudováno více než 24 průmyslových podniků |
| 1914 | Židenice se stávají největší a nejvýznamější obcí v okolí Brna a žádají o povýšení na město – zamítnuto |
| 1919 | připojení k Velkému Brnu, rozvoj průmyslových podniků (vznik Zbrojovky) |
| 1928 | první elektrická tramvaj v Juliánově |
| 1932 | přijíždí do Židenic první el. tramvaj |
| 1933 | fašistický útok na židenická kasárna ( neúspěšný fašistický puč) |
| 1932 – 1935 | vystavěny kostely |
| 25.8.1944 | první bomby padly na Židenice, tato oblast jednou z nejvíce zasažených částí Brna |
| 25.4.1945 | osvobození Židenic a Juliánova |
| 1945 -1949 | znárodnění průmyslových podniků a bank |
| 1957 – 1963 | výstavba juliánovského sídliště podle arch. P. Krchňáka |
| 1971 – 1979 | asanace původních domků na Staré Osadě a výstavba panelových domů |
| 80. léta | prodloužení velkého městského okruhu v místech Gajdošova – Otakara Ševčíka a vybudování dálničního přivaděče |
| 1990 | vznik městské části Brno – Židenice a stanovení její hranice, vznik znaku MČ a vlajky |
Městská část (MČ) Brno – Židenice v současné podobě vznikla na základě zákona o obcích č. 367/1990 Sb. a Statutu města Brna z roku 1990. Patří k největším částem Brna se zabydlenou plochou a podle počtu obyvatelstva.
Je ohraničena středem řeky Svitavy ze západu, ulicí Olomouckou a dálničním přivaděčem Brno – Olomouc z jihu, líšeňským katastrem s průmyslovým areálem firmy Zetor z východu. Severní hranici tvoří část ulice Líšeňské, Viniční, Ve vinohradech, kolem židenického hřbitova a Akátek. Tato hranice byla stanovena v první polovině devadesátých let v souvislosti s vymezením obvodu MČ Brno – Vinohrady, který vznikl na původním židenickém katastru. Z historického hlediska patří do působnosti dnešní MČ původní samostatné obce Židenice a Juliánov, připojené k Brnu v roce 1919, a část Zábrdovic, které byly připojeny k Brnu již v roce 1850.
Pro městskou část je charakteristická řadová zástavba rodinných a činžovních domů, drobných živnostenských provozoven, dvěma panelovými sídlišti Juliánov a Stará Osada a velkými průmyslovými podniky bývalou 1.brněnskou strojírnou, Zbrojovkou, MEZ Brno a taktéž bývalou Lakrumkou. V roce 1995 měla 109 ulic a 3 náměstí (Karáskovo, Ondříčkovo, Juliánovské), velký komunikační uzel městské hromadné dopravy (Stará Osada). Nemá však žádné centrum hospodářského a společenského života. Vytvoření takového centra značně omezuje komunikační systém, zejména dálniční přivaděč Gajdošova – Otakara Ševčíka, realizovaný v 80. letech 20. století.
První zmínka o Židenicích je počátku 13. století zejména v souvislosti se založením premonstrátského kláštera v Zábrdovicích v roce 1209. Jejich vývoj je zaznamenán v obecních a farních kronikách, katastrálních knihách, mapách a v řadě publikací, zejména z 20. století, jako jsou:
Jan Škroch: Popsání obce Židenické (1900)
Antonín Daněk: Židenice v dávných a nedávných dobách (1939)
Antonín Gála: Obrázky z dějin Židenic (1939)
Josef Mrkos: Přednášky „Jak rostly Židenice“ (meziválečné období)
Kol. autorů: 750 let ze života obcí ONV IV. v Brně (1960)
a v dokumentech Archivu města Brna.
O tom, jak se naše městská část utvářela a měnila a jak vypadá dnes, svědčí fakta o růstu počtu obyvatelstva. Ten se vyvíjel následovně (Židenice a Juliánov dohromady) :
| 1880………. 3.473 obyvatel | 1921………. 17.870 obyvatel |
| 1890………. 6.367 obyvatel | 1930………. 27.680 obyvatel |
| 1900……… 11.326 obyvatel | 1935………. 30.820 obyvatel |
| 1910……… 17.904 obyvatel | 1938………. 33.465 obyvatel |
V roce 1991 měla městská část i s připojenými ulicemi Zábrdovic celkem 21.174 obyvatel, hlášených k trvalému pobytu.